Příručka pro duševní pohodu

• Nesdílej podrobnosti o tom, jak ji spáchal, kde ji spáchal, co k ní použil, ani co napsal na rozloučenou. Některé uživatele trpící na duševní nemoci by to mohlo rozhodit a mohli by se z tvého videa inspirovat. Obsah s podrobnostmi o sebevražedných způsobech a nástrojích je vysoce škodlivý, a proto ho z TikToku odebíráme. To se obzvlášť týká sebevražd známých osobností. Někomu by takový obsah mohl sebevraždu zatraktivnit.
• Nepoužívej fráze jako „spáchat sebevraždu“, „úspěšně/neúspěšně si vzít život“ nebo „nezdařilý pokus“. Slovo „spáchat“ evokuje zločin, takže sebevraždu pak lidé vnímají jako trestný čin, a stává se z ní stigma. Lidi se sebevražednými sklony to pak může odradit od toho, aby vyhledali pomoc. To se týká i lidí, kteří o někoho kvůli sebevraždě přišli. Řekni radši, že si někdo „vzal život“. Když o sebevraždě řekneš, že byla „úspěšná“ nebo „neúspěšná“, naznačuješ tím, že sebevražda je něco žádoucího.
• Nemluv o sebevraždě jako o něčem půvabném, romantickém, praktickém nebo hrdinském. Když budeš o sebevraždě mluvit jako o něčem pozitivním nebo chvályhodném, můžeš tím někoho inspirovat, aby zvážil sebevraždu jako řešení svých problémů nebo způsob, jak se s nimi vypořádat.
• Když je někdo na dně, neříkej mu, že „se zbláznil“, že je „magor“ nebo „šílenec“. To jsou slova plná předsudků. Upevňují negativní stereotypy a stigma o sebevraždě a duševních poruchách.
• Nesnaž se určit jedinou příčinu sebevraždy nebo sebepoškozování. Nikdo si nebere život kvůli jedné jediné věci. Když pochopíme a budeme mluvit o tom, že sebevražda je nejspíš důsledkem několika různých příčin, můžeme napravit některé mylné představy a bavit se o sebevraždě bezpečně a konstruktivně.
• Neodpovídej jednoduchými frázemi jako „neboj, to bude dobré“, „bude lépe“ nebo „usměj se, to zvládneš“. Sice se tyto fráze zdají být povzbudivé, ale můžou přehlížet negativní pocity a zkušenosti. Zkus se do ostatních vcítit a všímat si jejich emocí a trápení.

• Poruchy příjmu potravy jsou závažné duševní poruchy. Zkus ke svým příspěvkům přidat odkazy na odbornou pomoc (najdeš je na Stránce se zdroji pro poruchy příjmu potravy na TikToku). Pomůžeš tím uživatelům najít důvěryhodné informace, zdroje a podporu.
• Autentické a rozmanité zprávy, které ostatní učí přijmout vlastní tělo a vybudovat si sebevědomí a sebeúctu jsou důležitou součástí podporující a pečující platformy.
• Zmínky o poruchách příjmu potravy a jejich příznacích můžou některým uživatelům způsobit potíže. Dokonce i u videí, která o PPP informují nebo poukazují na léčbu, doporučujeme tvůrcům, aby nezmiňovali konkrétní chování spojené s jídlem a cvičením. Zaměř se spíš na dopady. Jak například nezdravé stravovací návyky ovlivňují náladu, sebevědomí, kamarádství a další oblasti života?
• Fotky před a po, které oslavují uzdravení někoho s PPP, můžou ostatním lidem trpícím PPP způsobit potíže. Tělesná váha nic nevypovídá o léčbě poruchu příjmu potravy, a proto doporučujeme uživatelům, aby u svých příběhů nepoužívali obrázky svojí tělesné proměny.
• Číslo na váze je ošemetné téma, a proto je lepší nezmiňovat svoji současnou ani předchozí váhu, kalorie, BMI, velikost oblečení nebo další snadno porovnatelné údaje.

• Je těžké zachovat se správně, když jsi sám/sama ve stresu. Než něco uděláš, zhluboka se párkrát nadechni, uvolni svoje tělo a uklidni svoji mysl.
• Odpovědnost za bezpečnost ostatních neneseš jenom ty. Vždy ti někdo může pomoct. Nemusíš se do těchto rozhovorů zapojovat, pokud se na to necítíš.
• Promysli si, jakou pomoc můžeš bezpečně nabídnout a jaké jsou další zdroje pomoci. Zkus se ozvat na linku bezpečí nebo někomu dospělému, komu důvěřuješ a svěř mu svoje obavy. Naplánuj svoji reakci.
• Některým lidem pomáhá si svoje myšlenky nejdřív sepsat a roztřídit.

Když zareaguješ na někoho, kdo si prochází těžkým obdobím, přestane se cítit tak osamoceně a ucítí podporu. Tady je pět návrhů, jak reagovat:

• Jestli je podle tebe někdo v bezprostředním ohrožení života, zkus se ozvat na záchrannou službu, na linku bezpečí nebo odbornému lékaři. Nejlepší je, když to uděláš přímo s člověkem, který potřebuje pomoc, a když s ním zůstaneš, až si o pomoc zavolá.
• Jestli nehrozí bezprostřední ohrožení života, tak se zkus ozvat někomu dospělému, komu důvěřuješ, lince bezpečí nebo odborníkovi.
• Když narazíš na obsah, který porušuje Pravidla komunity na TikToku, můžeš ho přímo v aplikaci nahlásit. Návod najdeš tady. Veškeré údaje jsou anonymní a tajné. Danému člověku navíc pošleme vhodné nouzové odkazy.
• Pokud to nechceš řešit osobně, můžeš napsat veřejný komentář s užitečnými zdroji pro těžké chvíle.
• Jestli ti nevadí si s daným člověkem promluvit osobně, zkus s ním navázat spojení, ideálně přes soukromou zprávu, a drž se těchto pokynů.

Naslouchej a ptej se na otevřené otázky. Všímej si, jak se daný člověk cítí a s čím zápasí. Hlavně ale neříkej, že sebevražda nebo sebepoškozování je užitečné nebo normální řešení. Snaž se moc nestrhávat pozornost na sebe. Nejspíš budeš chtít sdílet i svoje potíže, ale ostatní se budou cítit nevyslyšeně. Vyvaruj se unáhlenému hledání řešení. Pro trpícího člověka to může být frustrující, protože jeho situaci ještě plně nechápeš. Tady jsou příklady empatických odpovědí:

• „Je těžké se takhle cítit. Někdy se úplně zasekneme a nevíme, jak z toho ven“.
• „Přijde mi, že hrozně moc potřebuješ něco změnit. Co by sis přál/a jinak?“
• „Po rozchodu se lidi občas cítí osamoceně a odpojeně od svých blízkých. Jak to zvládáš?“

Když se někoho zeptáš, jestli si chce vzít život, tak mu tím podle průzkumů nevnukneš myšlenky na sebevraždu a ani tím nezvýšíš její pravděpodobnost. Naopak, tahle konverzace mu může zachránit život:

• Jestli máš o někoho starosti, zeptej se ho narovinu, jestli má sebevražedné nebo sebepoškozující myšlenky. Např.: „Přemýšlel/a jsi, že by sis vzal/a život?“ I když ti připadá, že to někdo nemyslí vážně, tak se radši zeptej.
• Když se dozvíš, že si někdo chce vzít život nebo si ublížit, zeptej se, jestli přemýšlel nad tím, jak, kdy a kde to chce udělat.
• Pokud ale popře, že chce spáchat sebevraždu, neodpovídej kriticky. Neříkej věci jako „uf“ nebo „díky bohu“. Radši řekni něco jako „díky za upřímnost“. Dáš mu tím najevo, že se ti může svěřit, kdyby nakonec sebevražedné myšlenky měl.

• Jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zabránit sebevraždě a sebepoškozování je omezit přístup k prostředkům. Bezpečně omez přístup k věcem, které by někdo mohl použít, aby si ublížil.
• Najdi někoho důvěryhodného, na koho se může daný člověk obrátit, když bude mít tyto myšlenky. Jestli jde o někoho mladého, najdi někoho dospělého, linku bezpečí nebo odborníka. Vymyslete spolu, jak jeho situaci společně popíšete a stůj při něm, když si řekne o pomoc. Například se může ozvat svému oblíbenému učiteli nebo učitelce.
• Spoustě lidem pomáhá mít svůj vlastní seznam čtyř až pěti věcí, co automaticky dělat, když se začnou cítit na dně. Pokud někomu pomáháš, vyzkoušejte je spolu a sledujte, co zabírá. Můžeš například zkusit:

1. Vypít sklenici ledové vody a soustředit se na vjemy
2. Strávit 15 minut učením se nového tance na TikToku
3. Dát si dlouhou a teplou sprchu
4. Přečíst si znova svoji oblíbenou knížku nebo si poslechnout povzbudivou písničku
5. Napsat kamarádům o pomoc nebo se zeptat, jak se mají
6. Ozvat se na linku bezpečí a svěřit se se svými city

Když si někdo prochází těžkým obdobím, podpoř ho, aby na sebe dával pozor a aby si řekl o pomoc:

• Pomoz odstranit překážky k vyhledání pomoci. Nabídni, že najdeš kontakt na linku bezpečí nebo na terapeuta nebo že s daným člověkem zajdeš za někým dospělým.
• Pomoz najít prostředky a nástroje, které mu pomůžou zvládat těžké chvíle. Zkus daného člověka motivovat k tomu, aby si sepsal seznam důvodů, proč být na živu. K tomu může přidat pár činností, které mu pomáhají se cítit lépe a kontaktů na lidi, kteří by mu mohli pomoct při těžkých chvílích. Sebevražedné a sebepoškozující myšlenky nemizí vždy přímočaře. Někdy to stačí zvládnout alespoň jeden den.